Chmelové brigády? Fenomén, který stále žije Chmelové brigády? Fenomén, který stále žije

Chmelové brigády? Fenomén, který stále žije

23. 10. 2017

Vaříme více piva, exportujeme více piva, roste počet minipivovarů a obliba pivních speciálů s vyšším obsahem nebo více druhy chmele. Daří se velkým pivovarům, které jsou nejvýznamnějšími odběrateli.Všechno to znamená jediné - spolu s tím roste i poptávka po českém chmelu. Ti starší z nás jistě pamatují chmelové brigády, jak je to ale se sběrem zelených šišek dnes?

Doby, kdy z našeho venkova ve velkém mizely chmelnice, jsou dávno pryč. Svět známý z populárního muzikálu Starci na chmelu tak zřejmě jen tak nevybledne. Jen v loňském roce čeští pěstitelé navýšili jejich plochu o 150 hektarů a celkem se tak u nás chmel pěstoval na více než 4 800 ha (což odpovídá více než sedmi tisícům fotbalový hřišť). Poptávka po chmelu ale i tak převažuje jeho nabídku, a protože se nákup chmelu smluvně řeší předem, je i veškerý do budoucna vypěstovaný chmel vyprodán až do roku 2020!

Ještě v roce 1995 u nás přitom chmel rostl na 10 tisících ha, před první světovou válkou pak dokonce na 20 tisících ha.

Podpůrná konstrukce, po které se rostliny chmele pnou, se přitom musí znovu stavět každých 20 let.

Dnešní chmelové brigády jsou sice pořád výsadou zejména mladých lidí, ti za ně ale dostávají regulérní odměnu a většina jejich práce už navíc nespočívá v samotném sběru. Ten dnes obstarávají speciální stroje, brigádníci se tak starají více o sušení, pytlování nebo čištění chmelnic od zbytků rostlin.

Jak vypadají ty současné chmelové brigády? Pokud se podíváme na web chmelda.cz, který brigádníky pro chmelnice ve velkém najímá, zjistíme, že se jedná vlastně o takový letní (či jarní) tábor pro dospělé s trochu tvrdším režimem. Pobyt trvá zpravidla 2 až 3 týdny, vstává se kolem páté až šesté hodiny ráno, tzv. polaři pracují přímo na poli, zbytek pak na strojních česačkách. Směny trvají kolem 8 až 12 hodin a kromě ubytování mají brigádníci zpravidla zajištěné i kompletní stravování.

I když, jak už jsme zmínili výše, to ti starší z nás jistě dobře znají (ať už je s chmelovými brigádami pojí šťastné či méně šťastné vzpomínky), pojďme si ukázat, jaké pozice se vlastně na chmelové brigádě během jara i brzkého podzimu nabízejí. Zatímco během pozdního léta a začínajícího podzimu probíhá sklizeň, na jaře, většinou v dubnu a květnu, se jedná o tzv. drátkování a zavádění. Dráty, podél kterých se budou pnout rostliny, se nejprve z plošiny navážou na vrchní konstrukci chmelnice, poté je třeba na spodním konci každého z nich udělat smyčku a zapíchnout do země. Následuje první zavádění, kdy se vyberou nejsilnější šlahouny rašících rostlin a ty se – vždy pravotočivě – natočí na visící dráty. Tzv. druhé zavádění pak kontroluje a případně upravuje výsledky toho prvního.

Během sklizně se pak uplatní následující pracanti:

Strhávači

To jsou ti, kteří stojí na valníku za pomalu se pohybujícím traktorem a strhávají a skládají do něj od země odstřižené rostliny chmele, tzv. štoky. Ty totiž zůstávají zavěšené na drátěných konstrukcích někdy až 4 metry nad zemí. Mimochodem, rostliny pěkně píchají, je proto nezbytné pracovat v rukavicích, tlustých pláštích a ochranných brýlích, pod kterými se člověk pořádně zapotí.

Odstřihávači

Vybavení ostrými nůžkami odstříhávají rostliny od země, aby je mohli ti na traktoru strhnout a složit.

Turisti

Nejde snad o ty, kteří by se na chmel jezdili jen dívat. Tzv. turisté jsou lidí, kteří chodí za valníkem a vrací do něj štoky, které spadly. Pokud v noci před směnou zapršelo, často se brodí po kolena v blátě, což jeho práci zrovna neusnadňuje.

Špičkaři

Jdou jako poslední a vybavení dlouhým bidlem zakončeným hákem strhávají zbytky rostlin, které zůstaly viset na drátech. Ti, kteří netrpí závratěmi a mají potvrzení pro práci ve výškách, pak jezdí na vysokozdvižné plošině a odstříhávají zbytky rostlin z těch nejvyšších míst.

Česačka

Zavěšování - Hroudu chmele z valníku je třeba rozmotat a vložit do mechanismu česačky. Všechny šištice, které při této činnosti opadají, se pak lopatami naházejí do tzv. přidávačky.

Válečky - Po nich se šištice pohybují a postupně propadávají na pás. Úkolem brigádníka je hlídat jejich plynulý pohyb, občas ho podpořit dřevěným klackem.

Sušárna - Očesaný chmel je třeba napytlovat a pečlivě navážit do třicetikilogramových pytlů.

Úklid - A samozřejmě je na konci dne potřeba všechno vyčistit a odvézt veškerý odpad, který vznikl.